Schindlerova továrna v Brněnci po letech chátrání ožívá

Výročí 80. let od ukončení druhé světové války rezonovalo celý první květnový týden veřejným prostorem. Výročí, které jsme slavili, stojí za to. 80 mírových let je krásná a dlouhá doba budování a klidu. Slavíme je však v době, kdy v Evropě zuří již třetím rokem konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Konflikt, který lidem bere životy, domovy a v mnoha případech i vlast. Právě proto je třeba si připomínat hrdinské příběhy z dob minulých a věřit, že se lidstvo poučí. Jedním takovým je i příběh, který zfilmoval Steven Spielberg – Schindlerův seznam. Příběh, který byl dlouhá léta zkryt a odehrával se v Brněnci na Svitavsku. Místo jeho děje nyní nabírá druhý dech neuvěřitelnou reminiscencí – vrací se do rukou rodiny, která o továrnu přišla. Do rukou rodiny Löw – Beerů.

Areál původní textilky rodiny Löw-Beerů se nachází v Brněnci a již z dálky Vám ho signalizuje vysoký komín. Nacisti ho rodině sebrali, později byla továrna znárodněna. V porevolučním období 90. let zde vyráběla firma Vitka a.s. dekorační textilie. Firma však podlehla konkurečním tlakům a později provoz uzavřela. Areál chátral, zájemců bylo málo, protože po textilní výrobě zde zůstalo mnoho chemických látek, jejichž sanace byla velmi zatěžující. Teprve v roce 2014 se této činnosti ujal Pardubický kraj a továrnu zbavil toxických chemikálií. Od té doby se několik subjektů snažilo toto místo oživit, ale neúspěšně. Až v roce 2019 toto místo opět koupila rodina Löw-Beerů a společně s místní komunitou začala psát nový příběh. Příběh, který má název Muzeum přeživších.

Nyní je to místo, které připomíná význam Oskara Schindlera, jeho zásluhy o záchranu 1200 Židů v době, která pro Židy znamenala téměř jistou smrt. Připomíná lidské hrdinství a lidskost samotnou. Je obdivuhodné, jak se rodina Löw – Beerů spojila, nadchla místní komunitu a za několik let vytvořila místo, které se postupně dostává na mapy vášnivých turistů a to nejen těch filmových.

Slavnostní otevření tohoto místa proběhlo jako součást oslav 80. let výročí ukončení 2. světové války. Byl to půlden plný zajímavých informací, diskusí a objevování nových informací, které z valné části moderoval sám Daniel Löw – Beer. V rodině Löw-Beerů je stále patrný podnikatelský duch a asi proto uvádí rodina na trh kolekci pletených oděvů z vlny merino. Oděvy a motiv navrhla Světlana Kulíšková – Ruggiero. Motiv DNA se prolíná i textiliemi umístěnými v expozici. Prostě vlna je součástí jejich rodinné DNA.

V areálu je zatím zpřístupněná budova přádelny. Zde je část expozice s průhledem do celé haly, kde jsou ještě patrné zbytky textilní výroby a suť jako připomínka dob minulých.

Muzeum zatím není otevřeno každý den. Otevírá se po domluvě školám a různým organizacím, pravidelnější režim by měl být spuštěn až od roku 2026.